Dětské centrum Plzeň

Muzikoterapie v Dětském centru Plzeň, příspěvkové organizaci

Muzikoterapie v Dětském centru Plzeň probíhá s dětmi pravidelně od roku 2013. Ve středisku Na Chmelnicích mají muzikoterapii dvě skupinky dětí ve věku kolem jednoho roku. Každý týden zde s dětmi zpíváme, hrajeme s nimi a pro ně na hudební nástroje, masírujeme je míčky za doprovodu relaxační hudby a pohybově je rozvíjíme prostřednictvím jednoduchých doprovodů dětských říkadel. Snažíme se začleňovat konkrétní muzikoterapeutické aktivity na základě individuálních potřeb jednotlivých dětí. V základě zde muzikoterapie dětem přináší pocit bezpečí, uvolnění, navozuje vztahovou intimitu, stimuluje děti ke vzniku a rozvoji řečových schopností, rozvíjí u nich základní psychomotorické a sociální dovednosti. Děti dostávají šanci vyjádřit se prostřednictvím zvuků a zapojit se do společného muzicírování. Vedlejším bonusem muzikoterapie je rozvoj jejich rytmického cítění a kladný vztah dětí k hudbě.

Ve středisku Na Chmelnicích je muzikoterapie prospěšná zvláště pro děti s postižením, jež díky poruchám hybnosti nemají tolik možností poznávat svět okolo nich. V tomto případě bývá často zvolena individuální muzikoterapie, kdy je možné jednomu dítěti věnovat plnou pozornost a nalézt s ním co nejvhodnější aktivity pro rozvoj jeho osobnosti. Přínosná pro vývoj dětí s kombinovaným postižením je však i skupinová muzikoterapie, při které mohou interagovat s dalšími stejně starými dětmi. Terapeutické aktivity přinášejí dětem uvolnění od psychického a tělesného napětí, navozují pocit bezpečí, podporují vzájemnou blízkost a vytvářejí emočně vřelé prostředí. Efektivní je vytvoření individuálního plánu, podle kterého se pak odvíjí náplň muzikoterapie. V plánu jako cíl často bývá kromě zmíněného uvolnění také aktivizace, řečová stimulace nebo podpora k motorické koordinaci končetin.

Ve středisku Partyzánská mají jednou týdně individuální muzikoterapii děti předškolního věku. Na muzikoterapii je tedy pouze jedno dítě, kterému se terapeut plně věnuje a podporuje ho v zapojení se do aktivit. Muzikoterapie má s každým dítětem různou podobu, záleží přitom na oblastech, ve kterých dítě potřebuje podpořit. Důležitý bývá i pohyb jako prostředek k navázání kontaktu nebo pro to, aby dítě mohlo vypustit přebytečnou energii. V muzikoterapii dítě objevuje zvuky různých hudebních nástrojů, jako jsou třeba vajíčka, bubny, zvukové tyče, xylofon nebo kytara. Muzikoterapeut s dětmi často pracuje na rozvoji interakce a stimuluje dítě k rozvoji řečových dovedností. Může poskytnout dětem ve složité životní situaci oporu a prostor pro vyjádření. Skrze přijímající terapeutický vztah se dítě může rychleji adaptovat a posílit svoji emoční stabilitu. Muzikoterapie je také pro dítě pravidelnou zkušeností s mužským nebo ženským vzorem. Důležité je kromě přijímajícího přístupu v rámci terapeutického procesu také určování sociálních mantinelů pro chování dětí, jejichž pochopení lze podpořit příběhy, kde se učí, co je správné a co nesprávné.